Neviditelná výstava v Praze

Tma a jen tma!

Bylo úterý a 12 odvážlivců se sešlo na hlaváku a zamířilo směr hlavní město, kde na nás čekala Zuzka se Zuzkou.

Neobvyklé místo. Samá tma a jen tma – Neviditelná výstava.
Až jsem se divila, kolik lidí se k nám přidalo – vždyť jedeme na místo, kde vlastně nic není!

Ale ten zážitek! Myslím, že to neohromilo jen mě.
Výstava spočívala v tom, že jsme si nejdříve v plném vědomí mohli prohlédnout všední věci a potřeby pro nevědomé. A pak to začalo! Rozdělili jsme se do několika skupinek.
Každá skupinka dostala jednoho průvodce. My jsme dostali Ondru. Naše prohlídka začala v okamžiku, kdy jsme vstoupili do místnosti, kde nás do slova a do písmene oslepila naprostá tma. Náhle k nám kdosi promluvil. Byl to Ondra. Seznámili jsme se s ním (podání ruky, když jste slepý je opravdu něco!) a pak už začala exkurse jako taková. My jsme jí měli v podání hry. Nikdo nás nevedl. Všechno jsme si ohmatávali a poznávali sami. Ondra nás vždy někam nasměroval a náhle zmizel.Pak se zase ukázal, zatočil nás, zatančil si a tak podobně... Zažili jsme si nejrůznější situace – od každodenní činnosti v bytě, přes rušný život na ulici, poklidnou procházkou po přírodě (s prasetem!! :D ) až k muzeu a osahávání nejrůznějších soch.
Naše prohlídka skončila v neviditelném baru, kde jsme si dali pití – dokonce jsme si zvládly se Zuzkou připít!
Nakonec jsme šli zase do světla – ten pocit se dostat ven po pouhé hodině naprosté tmy je neskutečně nepříjemný. Taková záře!

Když jsme se sešli všichni po prohlídce, byli jsme plni dojmů a neskutečného zážitku.

Nádhera, dokonalost, úcta k nevidomým a hlavně NEUVĚŘITELNÝ zážitek!

Všem vřele doporučuju. A nejen já, ale všichni REBELOVÉ! :)